2. ročník mezinárodního workcampu s účastníky z Česka, Německa, Polska a Rakouska. Cílem byla záchrana části barokního pivovaru. Během druhého ročníku se podařilo dodělat zelenou střechu a posázet ji netřesky.

1.9. 2003

VORURTEILE 

Die Deutschen sind fleißig. 
Die Polen stehlen. 
Die Österreicher jodeln. 
Die Tschechen sind faul. 
Das sind gängige Meinungen! 
Keiner kennt aber soviele Leute unterschiedlicher Nationen, für mich lassen sich keine Eigenschaften verallgemeinern. 

FLORIAN KRENNMAYR (A)

2.9. 2003

Po pierwszej, choć na nowym miejscu ale dobrze przespanej nocy, około godziny 9:00, obudziły mnie miłe dźwięki muzyki. Znak, że śniadanie już gotowe. Najpierw poranna toaleta - w orzeźwiająco zimnej wodzie a potem spotkanie przy wspólnym posiłku przygotowanym przez czesko - niemiecki team. Pogoda nie zapowiadała się najlepiej ale z pełnym brzuchem i w dobrym humorze o 10:30 ruszyłam wraz z innymi do pracy na dachu około 300 letniego budynku gdzie powstać ma tzw. "zielona strzecha". Trzy godziny grabienia ziemi i noszenia cegieł zdołały mnie zmęczyć ale sprawiły też dużo frajdy.

Praca przy muzyce w świeżo poznanym towarzystwie międzynarodowym, wspólne żarty i komiczne sytuacje nie tylko sprawiły, że nie odczuwałam zmęczenia, ale też bardzo zbliżyły nas do siebie. Mimo to z niekłamaną radością udałam się na obiad. Smażony serek w gospodzie rozpływający się w ustach powetował wszystkie trudy przedpołudnia. Ale gwoździem tego dnia były dla mnie warsztaty ceramiczne. 4 godziny w pracowni minęły jak z bicza strzelił i nawet kolacja nie miała tego dnia dla mnie żadnego znaczenia. Szkoda tylko, że moja wielka pasja lepienia garnków nie do końca miała swe odbicie w jakości mych wyrobów. Nie miałam jednak zbyt wiele czasu by się tym przejmować, bo oto ponownie wzywała gospoda i wspaniałe czeskie piwo.

MARTA DOMURAT (PL)

3.9. 2003

Zobudila ma zima. Ten dom je taký chladný. Kamenná dlázka, bosé nohy. Teplá sprcha a
aj na raH
ajkách zahrejú. Beriem rukavice, ideme pracovať na strechu. Kaž
dý dostane nástroj a ur
itú úlohu. Skoro ako vo filme, len rezisérov je viac a hercov menej. Sem tam nás berie aj kamera. Niekto stavia zeď, niekto ju zas rúca. Vlá
ime tehly hore, dole a zase hore. Pár ľudí hádze zem na sitá. Stokrát naberám do vedier hlinu a stokrát ju rozsúvam po streche. Slnko nesvieti, studený pot chladí, uz aby bol obed. Po obede sa pár ľudí vráti k tehlám, pár k hline, tentokrát ku keramickej. Ostatok berie bicykle, ja tiez. Okruzná jazda po okolí rozprúdí krv. Po večeri hry. Ľudia sa bavia dobre. Pookrievam. Deň
konč
í, usínam.

MARTINA HROŠOVÁ (SK)

4.9. 2003

Heute war groß Arbeiten angesagt, da es um´s Betonieren ging. 

Ab 10.30 auf dem Dach aufgeräumt und dann kam gegen 11.30 der Beton in Massen - was schon beeindruckend war. Zuerst hat eine Gruppe geschaufelt und geschäufelt. Das Essen war ganz lecker: gebackener Käse (Spezialität in Tschechien) + Salat und Kartoffeln. Nach dem Essen haben wir noch einen Restbeton verschaufelt, was ganz geschafft wurde. Nach dem Abendbrot gab es einen Bauchtanzworkshop von unseren zwei tschechischen schüchternsten Teilnehmerinnen, der sehr lustig war. Danach ging es mit dem echten Beton (Becherovka und Tonic) weiter, was bis 1 Uhr - mindestens für mich - dauerte. 

ULRIKE SCHWABE (D)

5.9. 2003

Padla! Dnes jsme zavítali na návštěvu Terezína. Dopoledne (či přesněji přespoledne) jsme absolvovali prohlídku města provázenou výkladem o zdejším bývalým ghettu a později též o koncentraèním táboře. Já jsem byla poctěna úkolem překládat Markusův anglický výklad do jazyka českého - k nespokojenosti Kovaříka mladšího a jeho kamaráda Štěpána, neboť: "Nemluvíš nějak krátce? Markus vždycky mluví deset minut a ty to pak shrneš do dvouminutové krychličky." Navečer jsme se dobusovali do Litoměřic, abychom shlédli výstavu hlavních exponátů. Zároveň jsme vyzvedli autobus - Adrianin batoh - jedná se o můj přeřek. Poté co jsme si vše (sami) prohlédli a já málem nepoznala Janu Šmolů, neboť na léto shodila hřívu, vydali jsme se mílovými kroky do hostince "U Vychcanýho kata". Toto jméno přirozeně není oficiální, leč náš nebohý stůl byl obsloužen dlouho po objednání a navíc jako poslední, a proto bylo toto pivní jídelní zařízení takto překřtěno. Večer jsme ještě poseděli nějakej moment u ohýnku a pak hurá na kutě! 

DANIELA KORBELÍKOVÁ

6.9. 2003

Ráno bolest hlavy, asi půl hodiny. Pak probíhaly workshopy, ale já jsem se jim spolu s Danielou, Áďou a Jirkou vyhl, protože jsme připravovali Czech večer. Po dlouhé době jsem musel zapojit svůj ochablý mozek, abych vymyslel něco kloudného. Nakonec jsme dali program jaksi taksi dohromady. Jirka se ujmul přípravy večeře a my ostatní jsme připravovali program. Musím podotknout, že štrůdl byl asi vynikající (měl jsem však jen kousek, protože jsem neměl čas se napapat). Daniela, Áďa a já jsme nejprve připravili stezku odvahy, pak jsme naaranžovali tři místnosti v pivovaru, kde měly proběhnout (a také proběhly) scénky, které měly znázorňovat typické jevy a zjevy. Až se všichni dosyta najedli, šli do pivovaru, kde jsme jim předváděli Rosického, kurvu z Dubí a Švějka. No a kdo byl ta kurva? Přece já! (Jak jinak, že?)

Daniela byla Rosickým a Jirka byl Švějk. Daniela to vše uváděla. S Danielou jsme si vzájemně vypomohli. Ona mi půjčila babské hadříky (podprsenka mi byla však vcelku malá) a já jí zase půjčil své trencle. Nejlépe dopadl Jirka, protože měl s sebou na stole pivečka a proto mohl pít. Myslím, že se scénky všem líbily a že pobavily. Po nich nastala vrcholná chvíle večera. Přišla na řadu stezka odvahy. Každý jednotlivě šel za světly svíček, až došel do místního opuštěného kravína. V průběhu cesty jsme je strašili v pořadí, Adriana (chytala za nohy ve svém úkrytu), já (dělal jsem kraviny v kravíně s baterkou), Honza I. a II. (bafali) a Daniela (tajně ukrytá v ledničce - kde, jak později uvedla, byl příšerný smrad). Nejvíc byly samozřejmě podělané ženy a dívky, které mi dávaly svými výkřiky znamení, že se blíží. Hodně mě naštval Macjek a Christian, jelikož se vůbec nelekali (smradi). Já bych byl posraný až za ušima. Program skončil asi ve 23.00 hodin a po něm jsme šli do hospody na pivo. Ve dvě jsem zamhouřil oči.

ZBYNĚK HLADKÝ

7.9. 2003

Sluncem zalitý den, skupina se odebrala poznávat krásy koutů CHKO České středohoří. Naše kroky zamířily na vrchol nejvyšší, a to Milešovku, odkud lze pohlédnout do širokého okolí, získat nadhled, odstup od přízemních myšlenek, dokázat se nechat vést vánkem vrcholů a být krátce spjat s šeptáním přírody. Jen mu umět déle naslouchat, než mnohdy činíme. Vůkol se ozývá volání uvolnění spojeného s vypětím po dosažení cíle. 

HONZA KOUT

8.9. 2003

Paprsky dopadají na celý statek, znovu se vydáváme na střechu, abychom pokračovali v její přípravě na dokončení posledních vrstev. Jedna skupina potírá beton penetrací, aby byl lépe vodě odolný, další na spodnejší části přesívá, čistí cihly, zdí a vydolovává pařezy stromů. Posilněni obědem se odebíráme k malé přestávce, po níž následuje závěr fotografického workshopu s Markusem. Tentokrát se vyvolávají filmy, které nafotili účastníci. Sami taktéž mohou vyzkoušet, jaký postup je třeba při vyvolávání zvolit. Rakušané se zatím pekelně soustředěli na svůj národní večer. Na něm se také svým umem a důvtipem podíleli další účastníci, kteří byli rozděleni do pěti skupin a každá z nich pak vytvořila vlastní divadelní představení, mapující kus rakouské historie.

HONZA KOUT

9.9. 2003

Dzień dziewiąty pobytu "primulowego" upłynął nam na grupowym wznoszeniu muru, zespołowym przesiewaniu ziemi & następnie rozkładaniu jej na powierzchni przyszłego ogrodu na dachu.

W naturalny sposób sprzyjało to zacieśnianiu się więzi naszej małej społeczności. Miłą niespodzianką, osłodą całodziennego "dachowania" było przybycie gościa specjalnego, pana Zdeněk Barta - pastora kościoła ewangelickiego, senatora w Paralamencie Republiki Czeskiej, uroczego, przesympatycznego starszego pana o wszechstronnej wiedzy i równie dużym poczuciu humoru.:-) Przy aromatycznej kawie & miętowym czeskim "czaju", przy stołach białym obrusem pokrytymi, we wdzięczną podkowę ułożonymi... nawiązała się interesująca dyskusja. Zadawano mnóstwo pytań poruszających rozmaite kwestie... Młodzi ludzie z czterech krajów Europy: Austrii, Czech, Niemiec oraz Polski pytali o sytuację ekonomiczną panującą obecnie w Republice Czeskiej, o mniejszości narodowe zamieszkujące kraj, i o ich przedstawicielstwa w rządzie. Ciekawiło jak wyglądają aktualne stosunki między narodami - po podziale na Czechy & Słowację. Czy stosunkowo "świeżo" powstała granica stwarza warunki do wzajemnej współpracy? Oczywiście nie obyło się bez pytań o nastroje wśród narodu czeskiego u progu wstąpienia w szeregi Unii Europejskiej, jak również o drażliwą kwestię elektrownii atomowej w Temelinie. 3 godziny wspólnych dysput minęły w oka mgnieniu. Wielka szkoda, że nie mogliśmy zatrzymać dłużej naszego gościa - napięty grafik zajęć dnia następnego nie pozwalał mu na przedłużenie wizyty. Jednakże pan Barta oświadczył, że w przyszłości bardzo chętnie spotka się z nami ponownie.:-) Spodobały mu się bardzo nasze chłonne, otwarte umysły. W naszych progach gościliśmy również byłego burmistrza - pana Josefa Macháček, jego syna - obecnego burmistrza miasteczka Rěhlovice oraz panie: A. Rauerová, E. Radimská oraz B. Holíková.

JOANNA LEJMAN (PL)