A co učni oboru Aranžérství a studenti Propagace a nově otevřeného oboru Grafického designu pohledávali na statku místo toho, aby seděli v lavicích? Pilně zařezávali, od rána až do večera, a v čase, kdy by doma normálně koukali do počítadla nebo sledovali seriály, pekli buřty a pěli kolem ohně. Čtyři pedagogové jim připravili program nabitý k prasknutí, dělalo se od půl deváté do pěti, někdy do sedmi hodin, podle toho, jak se kdo zabrán do vlastního díla nemohl od něj odtrhnout... a kupodivu to nikomu nevadilo a učení všechny bavilo daleko více než ve škole. A o to právě šlo. Vypadnout ze tříd, seznámit se mezi sebou, obor neobor, ročník neročník, předvést svoje schopnosti učitelům, učitelé studentům, a ještě se pocvičit, jak přežít ve ztížených podmínkách společné ložnice, služeb v kuchyni a kolektivního úklidu. Pět dní velmi intenzivního života.

Program byl tematicky zaměřen na vybudování jakési pohanské svatyně vybavené plastikami, malbami i magickými předměty, sloužící lhostejno kterému primitivnímu náboženskému kultu a jejich obřadníkům. A tak vznikla pod rukama studentů a za vedení PhDr. Nálepkové ohromná malovaná oltářní plátna a posvátné malované kameny, pod dohledem magistra Rubce obrazy vymyšlených božstev stříkaných technikou paint brush, slečna učitelka Tollarová v roli budhistického mnicha se studenty zase vytvořila mandaly z ručního papíru a šperky ke zdobení rituálních oděvů, a za vedení paní učitelky Novotné bylo namalováno mnoho metrů dlouhých  papírových pruhů s čarovnými symboly a kaligrafických děl ne nepodobných prastarým runám. 

Čtvrtý den pobytu na statku byla díla hotova a svatyně v ohromném prostoru bývalého ustájení dojnic postupně rostla do krásy. A aby byl vybudovaný  kultovní koutek vyzkoušen a náležitě posvěcen knězem (věčným studentem Matějem Rambouskem), studenti se v rolích primitivních vyznavačů kultu oblékli do patřičných kostýmů vlastní výroby, ozdobili svá těla šperky a malbami, a zinscenovali za světla desítek svící téměř věrný rituální obřad i s kultovními  tanci a oslavnými zpěvy, inspirovaný nejspíše směsí keltských a indiánských motivů.

Když si studenti a jejich pedagogogové takto nábožně a výtvarně zařádlili, každý se už těšil na vlastní postel, koupelnu... a možná už zase na příští výtvarný chlév.